Vz Ami pomínám - G jednou, to Ami přišlo k nám G vedro,
že Ami jabka se na G stromech Ami začaly D píct,
a v Ami potocích G sucho, jen Ami kámen a G písek
a Ami prach místo G vody, co Ami měla tam D týct.
Už Ami dobytek v Emi noci nás Ami ze spaní Emi budil
a Ami řvaní to G stěží už Ami dalo se D snýst,
my Ami chlapem, co G tady se Ami objevil k G ránu,
pak Ami lehce a G moc rádi C dali se G svíst.
®: "Když Ami každej dá Emi dolar,"
nám Ami řek’ tenhle Emi koumák,
" Ami znám starý G kouzlo a Ami déšť přivo D lám,"
Ami za jeden Emi kulatej Ami zkusit to Emi stálo,
Ami na svý si Emi přišel - co Ami zbejvalo D nám?
Navečer vobzor se vybarvil duhou
a sloup suchý trávy a prachu se zved’,
tak silnej, že nešlo stát na vlastních nohou,
co stálo mu v cestě, to rozbil a smet’,
jak seděl chlap s námi, řek’ mý sestře Líze,
že neviděl žádnou, co vo ni by stál,
a jestli mu aspoň dost malinko věří,
že jedině s ní by se vydat chtěl dál.
®: Najednou ticho a tma jako v hrobě,
blesky a hromy - a začalo lejt,
takovej psí čas, že do svojí boudy
i náš vlčák Johny hned zalez’ se skrejt.
Vtom vrznutí dveří, v nich zmáčenej klobouk,
nám plechový hvězdy blejsk’ do vočí třpyt:
"Hej! Konečně mám tě, tak vstávej a půjdem,
a hloupostí nech, jestli chceš aspoň žít!"
Za podvodný kousky se létama platí,
přesto jsme chlápka pak nechali jít,
svou pravdu měl v jednom: když po něčem toužíš,
nutný je věřit a strašlivě chtít.
Hop Trop
