1. Až na k G onec vlaku jednou modrej v Ami agón přicvakn D ou,
budu j G á ten, kd C o tu slávu pl D atí,
v Ami agón salonn D í - s Hmi en můj životn C í,
h G ázet b C udu mince zl Hmi atý G oknem n C a trať t D ulák G ů.
®: Takhle n G ějak jsem to viděl a za n Emi ocí o tom snil
n C a pryčně v boudě prkenn D ý,
ale k G aždodenní dřinu proč bych v Emi ečer nezapil
C u dráhy v horách stavěn D ý.
Každou noc jen chrapot chlapů s pachem propocenejch dek,
oči pálí, když se hodně stejská,
jednou přijde den, řekneš: ďas to vem,
v dálce na časy se blejská, padáš na zem z oblaků.
®: Tak mně neměj, holka, za zlý, že mně koukaj’ prsty z bot,
já zatím nemám jinačí,
z týhle zatracený štace o nejednu zkušenost
přijel jsem aspoň bohatší.
Každou noc jen chrapot chlapů s pachem propocenejch dek,
oči pálí, když se hodně stejská,
jednou přijde den, řekneš: ďas to vem,
v d G álce n C a časy se bl Hmi ejská, v d G álce n C a časy se bl Hmi ejská,
v d G álce n C a časy se bl Hmi ejská, v d G álce n C a časy se bl Hmi ejská ...