My ch D odívali spát pod ž D7 elezniční most,
k G ousek z Gmi a Severní n D ádraží,
tam každej cizí vandrák byl v n D7 aší partě host
a l G idi nás n Gmi azejvali p D akáží,
z nás n Emi ikdo nevěděl, kdo j F#mi akou minulost
t Emi áhne za sebou jak z F#mi ávaží,
nač b D y se o to staral, i t D7 ak měl svýho dost,
a n G ěkdy i vzp E omínání př A ekáží.
®: P G endrek, pouta, mř D íž, b A achař, cela, hl D ad,
když v Boha nevěř G íš, co b D y sis n A enakr D ad’.
My žili ze dne na den a bylo fuk, co kradem,
aby bylo na guláš a kořalku,
a strach pro nás tím pádem byl věrným kamarádem,
než mi pošťák dal úřední vobálku,
to advokát mi psal: jseš děsně bohatej,
dědictví užij s rovnou páteří,
a vod tý chvíle spát, klidně i hrbatej,
můžu chodit do Hiltonu do peří.
®:
Teď snídám hemenex a piju Beaujoleaux,
celý dny jen samý válení,
víc chutnávaly kdysi jen suchý fazole
a cigarety kamarádem balený,
že kumpány jsem prodal, je zatracená škoda,
život za to ze mě cvoka udělá,
krev taky není voda, a proto ve mně hlodá,
/: /: /: že ta bída byla aspoň veselá ... :/ :/ :/
/: že ta bída G byla aspoň A veselá ... D :/
Hop Trop
