Houba

Ve jménu vlajky

Ve jménu vlajky, vlasti a cti, ve jménu slepý víry povinnosti charakter tebe ocelí kovem, rukujou do boje hrdinové. Ve jménu vlastní pravdy a cizí lži chystají se svý životy položit. Otcové na ně s hrdostí zhlíží, ozdobí hřbitovi bílími kříži.

Poslední blázen se najivně směje, v duchu se modlí za nepřítele. Vyčkávaj tiše budoucí vrazi, až si válka rozpustí vlasy. Jediný výstřel do ticha zařve a úsměv ztuhne, ztrácí se z tváře. Smrt se nasytí, když je co žrát, potom je pozdě, pozdě se ptát:

Proč v žilách krev pění, nenávist zatíná pěst? Když válka výstřeli sténá, hrdostí pláče rodina. Jak se svět mění na konci, konci všech cest, zůstává smrt pořád stejná, když umírá "hrdina".