Hradišťan

Jaro tak kředké
až se světlo láme
pomalu
slimáčími ružky
se odhodlává tráva
a listí má prsty
k zemi svěšené
a ráno nepřestává
po celý den
a trvá přes půlnoc
a do poslední chvíle
na větvi hlohu
zpívá v dešti kos
a šílený je