Hradišťan

Někdy si připadám před všemi časy,
že oheň bude až zítra objeven,
ale už včera začal pálit,
někdy se děsím i vlastní krásy,
tancem a písní ji vyháním ven,
než zrudně nebe a zčernají skály,
dnes je můj svátek,
dnes je můj svátek kdy začínám vědět,
miluji oči které hledají,
hledavé hladivé oči.

Někdy si připadám před všemi časy,
a čekám až teskně zavijí psy,
a nebo zvony z katedrály,
někdy se dotýkém svých vlastních vlasů,
svou režnou duši si vyšesat chci,
než zrudne nebe a zčernají skály,
dnes je můj svátek kdy začínám vědět,
dnes je můj svátek kdy přecházím řeku,
tisíce očí má hvězdná obloha,
berte si dokořán berte si oči.

Někdy si připadám ledově krásná,
a oheň bude až zítra objeven,
ale už včera začal pálit,
někdy se děsím své vlastní krásy,
tancem a písní ji vyháním ven,
než zrudne nebe a zčernají skály,
dnes je můj svátek kdy přecházím řeku,
dnes je můj svátek kdy rozkvétá duha,
miluji oči které hledají,
hledavé hladivé oči.