Ilona Csáková

Slunce ti dýchá na víčka
Jen vůně tvých dlaní tě hýčká
Trápí tě slůvka, co pálí jako mráz

Vánek, co po tváři hladí
Kouzlí, až tvůj dech se tají
A vzpomínku prosíš, ať vstoupí do tvých snů

Kouzelná, jak ranní rosa
Toužíš být v ní chvíli bosá
Málo znáš
ó Natalie

Býváš tak prázdná, to zdá se
Vždyť tvář vévodí tvojí kráse
Tak nač jenom pláč, znovu ptám se
ó Natalie

Dny nejsou jen stále tak chladný
Kouzlí až tvůj dech se tají
Tak prosíš a vzpomínka vchází
do tvých snů

Kouzelná, jak ranní rosa toužíš být
v ní chvíli bosá
Málo znáš
ó Natalie

Kouzelná, jak v dlaních rosa
nádherná a chvíli bosá
toužíš být
ó Natalie
ó Natalie
ó Natalie

Kouzelná, jak ranní rosa, toužíš být
v ní chvíli bosá
Málo znáš
ó Natalie

Kouzelná, jak ranní rosa
Nádherná a chvíli bosá
toužíš být
ó Natalie
ó Natalie
ó Natalie
ó Natalie