Ilona Csáková

Výtahům na dvířka mám chuť psát
mých vztahů zítra už mám se bát
Myslím, že láska
broučku je v koutku schoulená
myslím, že láska kvílí od nás dvou rány síly

K zšílení je přání víc tě mít auaha
cílený krach tvýho soukromí
Bourám si vazby dávný pevnýho zázemí
možná tvou sílu zničím
buď můj a vůbec ničí

Žár stoupá z kůže tvý
jak hloupá můžu být
když říkáš mám Tě rád
odcházíš domů spát

Broučku sám, jseš dýl než dá se snést
přijdeš k nám mě můžeš zkusit svést
tak dál tu čekám prázdná na tvůj krok v přízemí
než přijdeš čekat chvíli to se zdá nad mý síly

žár stoupá z kůže tvý
pár kouzel růžových
náš anděl střelil šíp
jen zřídka trefí líp

Přísahám jsem něhou vábená
spíš sahám do hloubek zmámená
už vím, že lásky další budou jen stínem tvým
nevím jak dál to půjde,
když spím slyším tu tvůj dech

Žár stoupá z kůže tvý
jak hloupá můžu být
když říkáš mám Tě rád
odcházíš domů spát
žár stoupá z kůže tvý
pár kouzel růžových
náš anděl střelil šíp
jen zřídka trefí líp