Iva Frühlingová

Skládám


Mých pár slov, ve souvislosti je jen věc bez vět
A listy papírů bez textu nejsou nic víc než předmět
A tak se ptám…Proč se jich bojím?!
A přitom dbám …….. na to oč stojím…

Skládám pocity do snů
Ze snů pak písmena a jména neměnná
Skládám pocity do snů
Koho to zajímá? Vždyť nikdo nevnímá…
Kdo sem vlastně já?

Nápady mizí dnes večer v popelníku
A tužka v mých prstech se drolí dolů do zmizíku
A já se ptám … proč se tak bojím?!
Proč vůbec dbám ……na to oč stojím….

Skládám pocity do snů
Ze snů pak písmena a jména neměnná
Skládám pocity do snů
Koho to zajímá? Vždyť nikdo nevnímá…
Kdo sem vlastně já?

Z lampičky žár mých vnitřních sporů
Vařících par a psacích strojů

Skládám pocity do snů
Ze snů pak písmena a jména neměnná
Skládám pocity do snů
Koho to zajímá? Vždyť nikdo nevnímá…
Kdo sem vlastně já?

Skládám pocity do snů
Ze snů pak písmena a jména neměnná
Skládám pocity do snů
Koho to zajímá? Vždyť nikdo nevnímá…
Kdo sem vlastně já?