Iva Frühlingová

Věřím ve tvé sny, věřím ve všechny ty dny,
kdy s tebou vstávám.
Věřím znova a zas, i když všechno kolem nás uvadá.
Obdivuji sousedy, obnažuji záhady hudebních kouzel.
Zfanatizovaní bez vědy.
Ty věci o kterých vyprávíš tak skromně,
nemůžou být zlé ani pro mě. Nemůžou být zlé.

Věřím že máš strach, když umění mizí v prach
ve jménu módy.
Věřím však že čas, uzdraví ty z nás co nevidí.
Věřím v Magnólii, v kapelovou mánii, v Lars von Triera. Věřím, že jsou ti co pochopí:

Ty věci, o kterých vyprávíš tak skromně, nemůžou být zlé ani pro mne. Nemůžou být zlé.
Ty věci o kterých vyprávíš tak skromně, nemůžou být zlé ani pro mne. Nemůžou být zlé.

Věřím ve tvé sny, věřím ve všechny ty dny, kdy s tebou vstávám.
Věřím že mne znáš, když se ráno usmíváš...
Věřím v lilio head a v krabičky cigaret, které máš rád. A s tím si v životě vystačím.

Ty věci, o kterých vyprávíš tak skromně, nemůžou být zlé ani pro mne. Nemůžou být zlé.
Ty věci o kterých vyprávíš tak skromně, nemůžou být zlé ani pro mne. Nemůžou být zlé...