Ivan Mládek

1.:
^D Proto ^A7 že mám ^D ráda ^A7 frmol,
^D práci ^A7 svou mám ^D ráda ^D7 tuze,
^G prodá ^G#dim vám na ^D hlavní ^H7 třídě ^E7 v samoobslu ^A7 ze, hej!
^D Nave ^A7 čer, když ^D zaví ^A7 ráme,
^D role ^A7 ty jdou ^D ještě ^D7 ztuha,
^G je to ^G#dim totiž ^D fungl ^H7 nová ^Em samo ^A7 obslu ^D ha. ^E7 Hej!

Ref.:
^A Když zazní ^E7 ulicí pronikavé ^A úhů,
^A tak rychle ^E7 vyběhnu před samoobs ^A luhu.
^D Na chod ^A7 níku ^D stojí ^A7 chlapec,
^D chtěla ^A7 bych mít ^D z něho ^D7 muže,
^G s role ^G#dim tou mi ^D dobrák ^H7 jeden ^Em vždycky ^A7 pomů ^D že. Hej!

2.:
Každý večer ze slušnosti
zatáhne mi roletu,
já mu ale stejně jednou hlavu popletu, hej!
Ať si hraje na dobráka,
ať si na mě zahouká,
stejně do mých velkých očí on se zakouká. Hej!

Ref.:
Říkám si, když slyším pronikavé úhů,
zda ten můj nápadník nemá velkých dluhů!
Až na jeho prsteníček
snubní prsten natáhnu,
roletu mu na oplátku zas já zatáhnu. Hej!