Ivo Jahelka

Zavřeli zloděje, že kradl chleba,
zavřeli zloděje, že práva nedbal,
zavřeli zloděje, křičeli na něj
ti, co se zákonům pokorně klaněj', klaněj'.

Dvacetkrát trestaný recidivista,
soudce byl nestranný a vina jistá,
člověče, nezlob se, říkáme jdouce,
tam, kde je žalobce, musí být soudce, soudce.

Viděl jsem kostely žalovat z trosek,
imunní sídliště Bohnice, Prosek,
platební bilance a pětiletky,
není nám do tance, mám na to svědky, svědky.

Že někdo po léta krade tu drze,
to naše snažení pohřbívá v mlze,
s čistýma rukama a za potlesku,
co velkým zlodějům dodává lesku, lesku.

Schovaní za hesla a hluchá slova,
být blízko u vesla a s proudem plovat,
takových Babinských tu s náma cvičí,
jako by společné nebylo ničí, ničí.

Zavřete zloděje, co kradou nám chleba,
plány a naděje, a o nás nedbaj',
to děvče s vahami je vážně slepé,
ještě že v žilách mi horká krev tepe, tepe, tepe ...