Jakub Smolík

Můj táta chtěl bejt kovboj
a jako každej měl spoustu chyb.
Tvůj táta chtěl bejt kovboj
s koněm mu prý bylo líp.

Každej má životní lásku
a někdy to může bejt kůň.
I když měl dost těžkej život
tolik on věřil vejm snům.

Kolikrát táta se spálil
a knížek moc neměl čas číst.
A než aby mou mámu ztratil
tak ten svůj sen nechal jít.

Žil ve světě lidí ve světě aut
a nikdy se nebál nahlásit faul.
Žil ve světě lidí ve světě aut
a nikdy se nebál nahlásit faul.

Táta tu dávno už není
zůstal tu ten jeho svět
po něm mám klukovské snění
a touhu toulat se tam a zpět.

Tak i já mám životní lásku
a tou právě je kůň
a i když mám lehčí život
tak věřím těm tátovejm snům.

Tady ve světě lidí ve světě aut
a táta možná to vidí
jak nesnáším faul.
Tady ve světě lidí ve světě aut
a táta možná že vidí
jak nesnáším faul.

A táta možná že vidí
že nesnáším faul.