Jan Nedvěd

Cestou na nádraží natrhal jsem kytek pár,
to tobě, lásko, asi by tam u kolejí zvadly,
až by přišel další vlak,
a pak jsem v trávě hledal čtyřlístek,
to tobě, lásko, pro štěstí, víš,
co je dneska dobře mi, co zítra bude, nevím,
no, jsem jen chlap,
ale mám rád, mám rád, tebe mám rád.

Cestou na nádraží zpíval jsem si písničky,
ty tvoje, lásko, o Moravě a o tuláckým ránu,
když se v trávě probouzí,
a pak jsem do studánky u tunelu hodil peníz,
víš, to se často stává,
že se potom na ta místa lidé spolu navrací,
protože mám rád, mám rád, tebe mám rád.
protože mám rád, mám rád, tebe mám rád.