D
D Když se nad mou hlavou skláníš a nežne
A hladíš mojí D noc, tichá ustýskaná
zvádíš v dlaních A čári na po D moc, když nám
přejí šťastné chvýle, to pak G prídem k sobě D blíž, aby
nahá tvoje kúže řekla A co ty nevi D díš.
Že je láska jako léto, jako třešní plný strom, jako
květy bílé u zahrad, jako vody plný lom, jako
slunce co se s vodou valí u nás Medníkem, když
se večer stráne zbarví a kraj zazní slavíkem.
Cesty po kterých se chodí, ty jsou jiné než bys chtel,
často rokle plné smutku, ty bys na kraj světa šel,
zavřeš oči cítíš ruku a kolem vúni z meruň včel, to
te milá právě našla a chatka zmlkne v tichu tel.
D Že je láska jako léto, jako A třešní D plný strom, jako
květy bílé u zahrad, jako A vody plný D lom, jako
slunce co se s G vodou valí u nás Medník D em, když
se večer stráne zbarví a kraj zazní slaví D kem, jako
slunce co se s G vodou valí u nás Mední D kem, když
se večer stráne zbarví a kraj A zazní slaví D kem.
Jan Nedvěd
