Jan Nedvěd

V kuželu světel půlnočních vlaků koleje, les,
tu a tam křídla zmatenejch ptáků, přejetej pes,
a v křoví u trati ještě pár tuláků,
co hledaj', kde jak spát,
kolik je hvězd, tolik je cest, když chceš si hrát.

V kamenech tratí tu a tam květ, bláto a mech,
s rachotem letí semafor vzhůru, jak jsi se lek',
ke skále přitisknutej doufáš,
že dveře žádný nebudou vlát,
za vlakem vítr bude si s listím akátů hrát.

Jak stejská se, když tejden vleče se jak pluh,
když práce, spěch a spánek jsou jak jeden kruh.

V kuželu světel půlnočních vlaků koleje,les,
tu a tam křídla zmatenejch ptáků, přejetej pes,
a tichej netopýr nad hlavou přelítne,
možná usnul a v světle spad',
kolik je hvězd, tolik je cest, když chceš si hrát.

Jak stejská se, když tejden vleče se jak pluh,
když práce, spěch a spánek jsou jak jeden kruh.

Jak stejská se, když tejden vleče se jak pluh,
když práce, spěch a spánek jsou jak jeden kruh.