sólo dobro
G Chtěla si stát na břehu C řeky G mý
v ůdolí chat kde prosklá C dal sem G svět
chtěla si pít však voda C je tak G málo
Emi kdo umí C chtít zná G víc než C ten kdo G má
Svět ranních mlh a vůně V z kole G jí
Sázavou vzplál jen ten C kdo z ní G pil
kdo ruce tisk když scháze C li se G večer
Emi lidé jimž C čas pár G věcí C nespl G nil
sólo mandolína
G Zčernalý kámen tam kam C mířil G dým
shořelé stráně u Med C nických G luk
a tiché tváře dívek C před sví G táním
Emi prstýnky C s řetízkem G odlo C žené G z ruk
Chtěla si znát jak písnič C ky jsem G psal
kdo mi dal vůli zkompo C novat G svět
svoboda řek a kame C nitých G strání
Emi ta tichá C síla G neřek C nutých G vět
sólo husle
G Lásky co přály bít si C pro mně G vším
ta vůně touhy nepřik C rytých G těl
a čistá rána do ze C lených G stromů
Emi skrz obě C tí již G rozum C nevi G děl
sólo dobro (e C G C G)
Jan Nedvěd
