Emi Ej, dívča, H7 dív Emi ča, G ej, dívča, dívča
v Ami černém damášku, v Emi černém H7 damáš Emi ku,
něpro H7 cházaj Emi sa, G něprocházaj sa
Ami po mém salášku, Emi po mém H7 saláš Emi ku.
Ten můj salášek, on pěkně voní,
on pěkně voní, on pěkně voní,
kdo po něm chodí, Pánbůh ho skloní,
Pánbůh ho skloní, Pánbůh ho skloní.
Ej, dívča, dívča, sto ďáků v tobě,
sto ďáků v tobě, sto ďáků v tobě,
zedral jsem boty, choďáci k tobě,
choďáci k tobě, choďáci k tobě.
A kdybych věděl, že budeš moja,
že budeš moja, že budeš moja,
zedral bych boty třebas i troje,
třebas i troje, třebas i troje.
Ej, hora, hora, ej, hora, hora,
vysoká hora, vysoká hora,
kdy budeš moja, kdy budeš moja,
kdy budeš moja, kdy budeš moja?
Ej, budu, budu, ej, budu, budu,
ale to ne včil, ale to ne včil,
počkaj, šohajku, počkaj, šohajku,
až sa podívčím, až sa podívčím.
Jaromír Nohavica
