A Přijel jsem ranním MHD
do výrobní haly ČKD
do Hmi oddělení litinových rour
jako A každodenně polykat E mour.
A Projdu vrátnicí a říkám jéje,
co se to kurňa na mém pracovišti děje,
kto Hmi se tu válí po mém ponku,
co tu ten A blbec hraje na E heligonku.
D Proč je tu náhle tolik světel
a A proč mi říkají, abych pryč letěl,
ať Hmi nepřekážím, že házím stíny,
a cpou mi A dvacku ať si zajdu do E kantýny
A Hollywood, Hollywood,
Hmi Hollywood, A Holly E wood…
V kantýně je už plno,
Maruška čepuje Starobrno,
já si dám třenou nivu s pivem,
abych jak se říká splynul s koletivem.
Hlásila televize Nova,
že tady filmuje banda Zelenkova
nějaké nové české dráma
proložené písničkama.
O chlapovi, kerej pil,
a o druhém který vůbec nemluvil,
v březnu to půjde do kina,
hmmm, to zas bude ptákovina…
Hollywood, Hollywood,
Hollywood, Hollywood…
To já kdybych se tu teď svlík,
to by byl teprve filmový kasaštyk,
sto procent v Kinoboxu chvála od kritiky,
šílela by půlka republiky.
A já bych z plátna řekl jenom „helou boj“
a vyzval Garry Coopera na souboj.
Baby by brečely chlapi seděli ztvrdle
a děckám v kině zaskočil by popkorn v hrdle.
Za to bych obdržel minimálně Oscara,
když mi nevěříte, potvrdí to má stará,
ta nejlíp ví, jakej v trenkách jsem kus,
ne nadarmo mi říká „ty seš celej Brús – Wilis“.
Hollywood, malý český Hollywood,
nízkorozpočtový Hollywood,
oceněný Hollywood, trochu smutný Hollywood,
náš český Hollywood,
Hollywood….
Odjel jsem podvečerní MHD
z výrobní haly ČKD.
Jaromír Nohavica
