Jaromír Nohavica

Koupil jsem
bílý papír
napsal naň
to co mě trápí
najal jsem loď
a vyplul
do Jeruzaléma

U zdí nářků
papír jsem složil
a do malé škvíry
mezi kameny ho vložil
s důvěrou v osud
který krouží
nad náma všema

Na hlavu dal jsem
čapku omotanou motouzem
a mlčky stál jsem
a myslel na svou malou zem
která tam na severu
mezi horama skryta
zleva i zprava bita
zhora i zdola bita

Tak jsem tam stál
a myslel na ně
jak je to těžké stát
na správné straně
když vichry vanou
nahoru i dolů
moravskou branou
k severnímu pólu

Koupil jsem
bílý papír
napsal naň
to co mě trápí
najal jsem loď
a vyplul
do Jeruzaléma

Ruce z kapes
a vlasy za límec
sto metrů za vesnicí
jsme každý cizinec
jak dudák ze Strakonic
všechno
a nebo nic

O polívku řekneš si
řečí jidiš
o chleba taky
i když
trochu se stydíš
ale písničku v cizí řeči
tu si nepořídíš

A tak uprostřed světa
tam v té cizí zemi
mraky mě obepnuly
melodiemi
slyšel jsem ticho chorálu
i hlas naděje
přilétlé ze severu
na křídlech tereje

Možná to byl jenom prach
a slza z mého oka
v mysl mi vytanula
písnička útloboká
ve školním autobuse
dokola jedna sloka
Holka modrooká
nesedávej u potoka

Koupil jsem
bílý papír
a napsal naň
to co mě trápí
najal jsem loď
a vyplul
do Jeruzaléma
do Jeruzaléma
do Jeruzaléma