Jaromír Nohavica

Mařenka

Naplakej Mařenko, počkej na mně,
chtěl jsem ti nabídnout svoje rámě.
Čeká nás cesta trnovým houštím,
já svoje Mařenky neopouštím.

Jdu jenom v košili, ty v kabátku,
cestu jsme ztratili hned z počátku.
Blikají dvě hvězdy temnou nocí,
Pánbůh nás zanechal bez pomoci.

Drž se mě za ruku v zimě této,
snadné a lehké nebude to.
Kdo jiný líp to ví, nežli my,
vyhnaní do tmy a do zimy.

Odlétli ptáci, odplula loď,
ty kdo jsi bez viny kamenem hoď.
Pravda a láska ta pro nás není
a kdo se ohlédne, ten zkamení.

Já ženich a ty má nevěsta,
co nás to potkalo na cestách?
Neptej se, stejně ti nepoví,
za stromy dva vlci hladoví.

Dva vlci s jizvami na těle,
z oblohy svržení andělé,
nepoví, mlčí, mají hlad.
Jediný na světě já tě mám rád.

Jediný na světě k tobě praví,
udělám ohýnek z listů trávy.
Až bude plápolat v stromových kůrkách,
já budu Křemílek, ty Vochomůrka.

Vyšplhám větvemi do koruny,
cestu nám osvětlí oko Luny,
přes rokle, výmoly, přes jámy,
půjdeme a milost nad námi.

Přes rokle, výmoly, přes jámy,
půjdeme...

Hmmmmmmmmmmmmmmmm