předehra: Ami Amiadd9
Rozbitým Ami oknem mi do pokoje fouká sníh Dmi jako mouka
na moje ruce skleslé v F křesle závěje Dmi sněhu,
už ani E oheň...
Rozbitým Ami oknem mi fouká do světnice Dmi fujavice
smutek se dveřmi dere, F pláči, můj Dmi kaskadére,
E nezapomeň...
Ref.: Vlaštovky Ami ze stájí odlétly Dmi před rokem,
slepice G kdákají ve sněhu C hlubokém, C/H
zbloudilé Ami kročeje roztáčí F osudí
pálenka Fisdim zahřeje, samota E zastudí.
Teplo je Ami pokora, jabloně v Dmi ušance,
smrt štěká G ze dvora, košile C na brance C/H
plápolá Ami ve větru, který mi F trhá plot,
proč nikdo Fisdim nepřijel na maso E pustní hod?
Nechali mě Ami tak, nechali mě Dmi tak, nechali mě E tak, nechali mě Ami tak. E Ami
V rozbité lampě ani kapka petroleje, ruka se chvěje,
pod sněhem zamrzá mi, na stěnách pod tapetami
choulí se švábi...
V rozbité lampě půlnoc bliká, rampouch je klika,
v ruce ulomí se, místo dechu průzračná pára,
jsem slabý...
Ref.: Vlaštovky ze stájí odlétly před rokem,
slepice kdákají ve sněhu hlubokém,
zbloudilé kročeje roztáčí osudí,
pálnka zahřeje, samota zastudí.
Teplo je pokora a zima prokletí,
než srdce okorá a jaro odletí,
zimostráz ve stráni kořeny zapouští,
jsem špatným žalobcem, viníkům odpouštím.
Nechali mě tak, nechali mě tak, nechali mě tak, nechali mě tak.
V rozbitém srdci ani špetka soli, jen trochu bolí,
když vločka z tváře kane, třpytný krystalek ledu
na uschlém stromě
v opuštěném Ami domě.
Jaromír Nohavica
