Jaromír Nohavica

Novorozeně
nic neví o jméně
a nezná důvody
prostě se jednou narodí
a pak je naživu
v nekonečném údivu
nahý uzlík z postele
neví že cejch má na čele

Hvězdu nebo kříž
to se tak rychle nedozvíš
jako kůzle na seně
spí novorozeně

A pak se život rozběhne
jako když tráva polehne
z máminy loktuše
je vidět srpek Venuše
planetu naděje
že když dneska špatně je
tak třeba zítra nebude
zastav svá kola osude

Osud se ale nedívá
supí jak lokomotiva
špalírem fáborů
směrem nahoru

A pak před branou
dlouhé fronty nastanou
doleva doprava
k tomu muzika vyhrává
písně veselé
a černí andělé
nám svítí na čelo
tak fidlej kapelo

A hrej nám do tance
jenom ať vlajou monstrance
nepoznačení
budou spaseni