Jaromír Nohavica

Když padne noc mé srdce osiří
na duši kámen mi sedá
po nebi letí milostní verbíři
mně to k nim připojit se nedá
spadl bych dolů na betonovou zem
jak široký tak dlouhý
když padne noc já bez tebe jsem
polámaný anděl touhy


Když padne noc a tíží peřina
a z dálky jsou slyšet vlaky
je jako věčnost každá vteřina
a to mi nepřidává taky
po městě chodí lační kocouři
a mě to občas v duši sevře
jsou noci v kterých kdo oči zamhouří
ten už je nikdy neotevře


Když padne noc na všechna nároží
přemýšlím zběsile o tom
kam bych teď svoje horké ruce položil
co bych udělal potom
spadl bych dolů na betonovou zem
jak široký tak dlouhý
když padne noc já bez tebe jsem
polámaný anděl touhy