Jaromír Nohavica

Drobty pod stůl hází nám osud,
ostatní vše je nicota,
/: alkohol ještě je, holky jsou posud,
jsou ještě radosti života. :/

Žena jak žena v života vraku,
konečně jedno vše bude ti,
/: jedna ubíjí něhou svých zraků,
druhá jedem svých objetí. :/

Šetřiti léty, jež nemají ceny,
v tom žádná moudrost nevězí,
/: dobré je opium, alkohol, ženy,
schází-li schopnost k askezi. :/

Jsem smutný mládenec, rouhavý cynik,
v rozpuku mládí zhořkl mi svět,
/: v ovzduší krčem a v zápachu klinik
vypučel písně mé jedový květ, :/
vypučel písně mé jedový květ.