Jaromír Nohavica

^Ami Za dveřmi střevíce a ve schránce psaní,
vůně skořice, otisky dlaní
v ^Dmi mém pokoji, ^G# na mém ^C ostrově, ^E7
Ami puštěná televize, jablko v šátku,
byl tady, zas mi zmizel, já mu říkám Pátku,
snad se ^Dmi nebojíš, ^G# snad se ^C nebo ^E7 jíš?

®: Jsem ^Ami Robinzon, jsem Robinzon, jsem ^F Robinzon ^C ,
^Bmaj7 dnes ráno na úsvitě ^Bdim píšu do notýsku,
^Dmi na ostrově objevil jsem ^Bmaj7 stopy v písku,
^G samota je žlutá pustá ^G7 pláž,
proč mi ^C utíkáš, proč mi ^E7 utíkáš, ^Ami Pátku?

Bojím se přílivu s večerem do pokoje,
zůstaneš naživu, i když stopy tvoje
moře tmy odplaví, Pátku,
dávám střevíce do botníku, otvírám psaní,
snad v tomhle okamžiku očekávání
se mi objevíš, Pátku, kde jsi?

®: Jsem Robinzon, jsem Robinzon, jsem Robinzon,
jedním srdcem, jedním dechem, jednou lžicí,
samota mi zavoněla po skořici,
do skály nožem vrývám nemizící stopu tvoji,
tak pomoz mi, ^Ami Pátku, ^Bmaj7 Pátku, ^{Bdim Dmi} Pátku ^{G7 C} ...