Jaromír Nohavica

Za hotelovou zdí
dva se milují
tenká je zeď
nelze neslyšet

Chtě i nechtěně
tulím se ke stěně
chtě i nechtěně
cítím její pleť

On hotelový řád
nepřikazuje spát
a ani neřeší
zda hřeší nebo nehřeší

Možná kdyby tušili
míň by do toho bušili
ale oni netuší
a tak mi funí do uší

Sen padá na víčko
v TV běží Peříčko
tož to je z louže pod okap
když je chlap chlap

Není čas na vtipy
dívám se pod slipy
a to co tam vidím
sám sobě závidím

Ženské jsou mrchy
spěchám do sprchy
vodou chladnou jako led
chladím horký těla střed