A Mají tě D v ohrádce, E za mříž tě A vsadili
andělé z D Brixenu, E co vzývaj’ A násilí,
D pohádka A pro děti, E loutkové A divadlo,
D tahají A za nitky, E nevyjdou A na světlo.
®: D A podle litery " A paragraf - šavle"
E teď dumej o právu, A Havlíčku, Havle,
D a podle litery " A paragraf - šavle"
E teď dumej o právu, Havlíčku, Hav A le!
Trochus’ je popletl, řídil ses zákonem,
co platí nad lidmi a také nad pánem,
pán se však urazil - jaképak zákony,
on přece nejlíp ví, kdo má být poslušný.
®:
Co tě to napadlo, foukat jim do kaše,
nejezdils’ na koni, cválal jsi na bleše,
pan Bach má básníky ve velké vážnosti,
jak rád je v erárních komůrkách pohostí.
®:
Vždyť je to nerozum, zkusit se s mocným přít,
mohl ses dobře mít, šlo by to zařídit,
a při tvých schopnostech pán by tě zaměstnal,
stačilo pochopit, stranou bys nezůstal.
®:
Potichu, bez hluku přišli tě navštívit,
korektně, zdvořile, nemoh’ jsi odepřít:
"Hostinské pokoje, mistře, už čekají,
oblek si neberte, lepší tam dávají."
®:
V Brixenu na rynku holky si šeptají:
"Zavřeli Havlíčka, lidi ho nedají,
vždyť uměl hezky říct, nač my jen mysleli,
že pěknej mužskej byl, proto ho zavřeli."
®:
Jaroslav Hutka
