Jaroslav Uhlíř

Vzpomínka na dětská stonání
zarděnky,kašel, spála
Teploměr mamince nahání
vždycky se tolik bála

Kdo to k nám pospíchá po schodech
trochu mě ty kroky děsí
pan doktor popadá sotva dech
a volá marode kde jsi?

R:
Pan doktor Janoušek,
Brejlíčky ze zlata tvářička
buclatá
ucho jak led
Pan doktor Janoušek
pstavou maličký udýchán
celičký
přispěchá hned
R:ZNOVA

časem prý vzpomínka okorá
a potom v dým se nám změní
vzpomínám na pana doktora
který tu dávno už není

Vzpomínám na dětská
stonání
na pana který mě ochrání
Pan doktor se ke mě sklání
já ho chci pohladit dlaní