*: Ami Onehdy C před spaním Emi bádal jsem, Ami čím to je,
že lidstvo C nerado Emi za pravdu Ami do boje,
C sám jsem byl Emi svědomím napolo Ami ohryzán,
že nejsem Dmi husita anebo Ami partyzán,
když byla C bezesná Emi dvanáctá Ami hodina,
došlo mi, E čím to je - já nejsem Ami hrdina,
já totiž C bojuju, Emi ale jen Ami daktylem,
a i to, E po pravdě řečeno, Ami omylem. C Emi Ami E Ami
Ami Mí drazí C přátelé, Emi mám vás tak Ami málo,
vzdát se vás C bez boje, Emi to by tak Ami hrálo,
C vy jste mi Emi kormidly tou vodou Ami kalnou,
kvůli vám Dmi povedu i bitvu Ami marnou,
co bych to C zdržoval, Emi já vás mám Ami rád,
až mi však C ukážou Emi ostnatej Ami drát,
C až mi však Emi oznámí nadutý k Ami retén,
že budu Dmi zaživa do kola Ami vpleten,
v tu ránu C pošlapu Emi přátelský Ami cit
a řeknu mu E všecko, co bude Ami chtít. C Emi Ami E Ami
Mí drazí rodiče, vám za to vděčím,
že jsem se z ničeho zvolna stal něčím,
vám jsem byl dvacet let přetěžkým břemenem,
vy jste mě po právu řezali řemenem,
co bych to zdržoval, já vás mám rád,
až mi však ukážou ostnatej drát,
až mi však ukážou španělskou botu,
ani ne v krvi, jen v potůčcích potu,
v tu ránu pošlapu synovský cit
a řeknu jim všecko, co budou chtít.
Lásko má, trápím se, když nejsme spolu,
vrávorám, klopýtám, chytám se stolu,
dusím se, vztekám se, žárlím a běsním,
nevidím, neslyším, nejím a nespím,
co bych to zdržoval, já tě mám rád,
až mi však ukážou ostnatej drát,
až mě však dostanou do spárů cvoci,
krvaví zástupci totální moci,
v tu ránu pošlapu nejhlubší cit
a řeknu jim všecko, co budou chtít.
*: Zkrátka: až jedenkrát obdržím pozvání,
abysem učinil úplné doznání,
kajícně nahlásím příslušným uším
všechno, co vím, i vše, co jen tuším,
doznám se, odvolám, slíbím a vyzradím,
stačí mi pohrozit zmíněným nářadím,
v tu ránu pošpiním každičký vztah
a řeknu jim všechno - budu mít strach ...
Jiří Dědeček
