Jiří Korn

Dík, že ses už zdálky na mě smála,
dík, že jsi mi schválně v cestě stála,
dík, žes štíhlý měla pas
a já byl z tebe pryč, jak zřejmě vidělas.

Ó, dík, žes měla zřídka slzy v tváři,
dík za tvoji vůni na polštáři,
dík za letní slunovrat,
a co měl znamenat,
že schází v snáři.

Dík, že ses uměla krásně smát
a záviděl mi sok i kamarád,
že sis vybrala správně z nás,
a když měl jsem v hlavě, dík, že neřeklas,
co pášu tím, /nikdy, co pášu tím pádem
žes to přešla ruky mávnutím, /přešlas to mávnutím pouhým
prostě uznávám, /áá, díky,
bylas poklad sám. /áá…á

Dík, že věřilas jen mým očím, /věřilas mým očím pouhým
žes mě zarmoutila máločím, /zklamalas máločím, díky,
věř těm lichotkám, /áá, věř mi,
že už lepší nepotkám. /á…. nepotkám.

Dík, žes našla klíč ke slovu móda,
dík i za ty lístky na Bécauda,
dík za každý nerozum,
že zábav bylo dost a hádek minimum.

Ó, dík, že jsi mi k svátku pletla šály,
dík, že jsme si stále trochu hráli,
dík, že zkrásněl s tebou svět a na to vezmi jed
i cyankali.

Dík, že ses uměla krásně smát
a že záviděl mi sok i kamarád,
že sis vybrala správně z nás
a že já tu výhru nepropás,
tak měj můj dík,
že ses uměla krásně smát
a že záviděl mi sok i kamarád,
žes mi patřila s vším, co máš,
vždyť jsi v jádru vlastně stále táž,
tak měj můj dík….
Lalalalalalalalalal….