Jiří Korn

V jednom chudém království
je to dávno prý
tak pradávno
žil starý dobrý král
neměl velké bohatství
přesto jedenkrát
když přilít čáp
tak uspořádal bál

Sám sezval příbuzné na jednu zapoměl
a tak když ve dveřích stála tam pak zbled
a pryč je smích
jak stín zbled král a pryč je smích
jak stín zbled král a pryč je smích

Nálada je povadlá
jako růže květ
když přejde mráz
a z kolébky jde pláč
nepozvaná příbuzná
rychle přiskočí
šátkem otírá
slzy královské

Šípkovou Růženkou tvé dítě nazývám
a věz: za šesnáct let přijde k vám kněz
pro ni růže dát
jak stín zbled král a pryč je smích
jak stín zbled král a pryč je smích

Šesnáct roků střeží král
svou Růženku
jak diamant
jak oko v hlavě své
až v podvečer výročí
děvče objeví
kdesi v zahradě
pár keřů růžových

Růženka šípková tu růži přivoní
a trn so do prstu vbodne a spí
spánkem stoletým
á-á á-á-a-á-a-áá
á-á á-á-a-á-a-áá