Jiří Schelinger

Já mohl velkou hvězdou být,
peněz fůru, slávu mít,
já se bál trému skrýt a hrát,
já mohl slavný zpěvák být,
stovky dívek, přátel mít,
já se bál, ze strachu šel jsem dál.

Mám jediné přání, proč neodlétá,
mě vyniknout brání tréma prokletá,
pryč utéct jí toužím stále potají,
závidím těm šťastným, že ji neznají.

Já mohl mistr houslí být,
velká turné stále mít,
já se bál trému skrýt a hrát,
já mohl slavný básník být,
skvělé sbírky básní mít,
já se bál, strach z veršů hnal mě dál.

Proč právě mě souží, je snad zakletá,
proč mě neopouští tréma prokletá,
pryč utéct jí toužím stále potají,
závidím těm šťastným, že ji neznají.

Proč právě mě souží, je snad zakletá,
proč mě neopouští tréma prokletá,
pryč utéct jí toužím stále potají,
závidím těm šťastným, že ji neznají,

jé, jé, jé .