D Spadlo prase do strouhy, A jak široký tak dlouhý,
D Ferda jede na kole, A Ferda jede D pryč.
D Koho by to napadlo, A že by prase upadlo,
D Ferda jede na kole, A veze na něm D rýč.
Svalilo se s heknutím, zakvičelo leknutím,
Ferda jede na kole, Ferda jede pryč.
Prase to je těžký, zvlášť, když spadne z vejšky,
Ferda jede na kole, veze na něm rýč.
Kdo to prase postaví, když je strašně špinavý,
Ferda jede na kole, Ferda jede pryč.
Postaví ho zase, ňáký jiný prase,
Ferda jede na kole, veze na něm rýč.
Až to prase bude stát, můžem se ho otázat,
Ferda jede na kole, Ferda jede pryč.
Co se vlastně semlelo, že se prase skácelo,
Ferda jede na kole, veze na něm rýč.
Prase, to nic neřeklo, kviklo a pak uteklo,
Ferda jede na kole, Ferda jede pryč.
Tím pádem je prakticky, ztracené už navždycky,
Ferda jede na kole, veze na něm rýč.
No a nyní závěrem, k hlavnímu se doberem,
Ferda jede na kole, Ferda jede pryč.
Není těžký do louže, spadnout a to protože,
Ferda jede na kole, veze na něm rýč.