Sedla si stará žlůva
na vykotlanej dub,
začal její půvab
obdivovati sup.
A takto na ní mluví:
zrodil se ve mně cit,
tvoje oči žlůví
chci každopádně mít.
Já nevím, jak mám začít, supovi jihne hlas
na tvojí hlavě ptačí nesmí být skřiven vlas.
A žlůva oči mhouří a sup hovoří dál:
za nejhroznějších bouří bych jako skála stál.
Kdyby snad vichr tvá hnízda na zem smet,
ty bys byla mrtvá, tak bych tě láskou sněd.
Z toho poučení plyne pro žlůvy:
se supem o lásce
že se nemluví.
Ať si žlůvy pozor dají,
ať si žlůvy pozor dají,
ať si žlůvy pozor dají,
ať si s námi zazpívají:
Sup sem, sup tam,
nám už je to všechno jedno,
sup sem, sup tam,
nám už je to fuk.
na vykotlanej dub,
začal její půvab
obdivovati sup.
A takto na ní mluví:
zrodil se ve mně cit,
tvoje oči žlůví
chci každopádně mít.
Já nevím, jak mám začít, supovi jihne hlas
na tvojí hlavě ptačí nesmí být skřiven vlas.
A žlůva oči mhouří a sup hovoří dál:
za nejhroznějších bouří bych jako skála stál.
Kdyby snad vichr tvá hnízda na zem smet,
ty bys byla mrtvá, tak bych tě láskou sněd.
Z toho poučení plyne pro žlůvy:
se supem o lásce
že se nemluví.
Ať si žlůvy pozor dají,
ať si žlůvy pozor dají,
ať si žlůvy pozor dají,
ať si s námi zazpívají:
Sup sem, sup tam,
nám už je to všechno jedno,
sup sem, sup tam,
nám už je to fuk.