Julián Záhorovský

Málo mě znáš
jsem hráč
co zlou pověst má
a nebojí se vlků
Rány mou tvář
hladí
jak někdy ruka tvá
jak tělo bez návyků
Vím, když se ztrácíš
Vím, když se ztrácíš
Není důvod zapomenout
na chvíle, co zpátky se vrátí
Hlavu máme popletenou
z chladných dnů, kdy světlo se krátí
krátí nám
Málo mě znáš
svůj styl
tak často neměním
a málokdo to vidí
Vím, když se ztrácíš
Vím, když se ztrácíš
Není důvod zapomenout...