Karel Černoch

^C Láska prý je jako sklípek, ^Ami
Dmi kde vysedávám sám, ^G
C a kde z kamenného ^Ami džbánku
m ^Dmi ladé víno nalé ^G vám,
^Emi proč mám se trápit žízní, ^Ami
to je ^F láska příteli, ^G
Dmi a jestli né,
^G tak jsme se ^C zmýli ^G li.

Láska prý je jako okno
otevřené dokořán
a tak láká mě ten výlet,
jako by byl zakázán,
ač vím, že trpím závratí,
to je lásky manifest,
a jestli né, tak musel jsem se splést.

A ^Emi nejsi sám kdo tolikrát ^Ami
F se v lásce pomý ^G lil, ^C
a ^Emi jaký to má smysl ^Ami
a ^F jaký to ^G má cíl, ^C
když ^Emi někdo říká nádher ^Ami ná
tak ^F já mu uvě ^G řím ^C
a ^Emi když jí říká nevěrná ^Ami
F tak neví, co já vím. ^G

Láska prý je jako moře
když se v bouři utiší,
každý z nás je vážně přesvědčen,
že on to vyřeší,
pak se nová bouře přižene,
to je láska příteli,
a jestli né - tak jsme se zmýlili.
Když někdo říká nádherná
tak já mu uvěřím
a když jí říká nevěrná
tak neví, co já vím.

Láska prý je jako moře
když se v bouři utiší,
každý z nás je vážně přesvědčen,
že on to vyřešsí,
pak se nová bouře přižene,
to je láska příteli,
a jestli né - tak jsme se zmýlili.
^{C Ami Dmi G C}