Karel Gott

Je jaká je,
tak mi náhle padla do klína,
ani černá ani blondýna,
někdy tak a jindy taková,
vždycky hádám jak se zachová,
zřejmě nikdy jak chci já.

Je jaká je,
trochu dítě, trochu mondéna,
nemám právě pamět na jména,
tak jí říkám "lásko má".
Nejsi skvost a nejsi zlá,
jsi jen jiná než chci já.

Je jaká je,
že se změní čekat nedá se,
snad jí záleží jen na kráse,
tak, že člověk málem nedutá,
jak je štíhlá, jak je klenutá,
jenže jinak, než chci já.

Je jaká je,
až ji zítra spatříš u pláže,
vzkáž jí, ať se na mě neváže,
ať si pro mě vrásky nedělá,
ať je jaká je a veselá,
i když jiná než chci já.