Karel Gott

Kdyby sis oči vyplakala
a jako moře byl tvůj žal,
nikomu tím nepomůžeš,
život půjde dál.

Na slzy vždycky je moc brzy
a jenom slaboch by jich dbal.
Planým nářkem málo zmůžeš,
život půjde dál.

Nevěř, že zrada nepřebolí,
ten zázrak už se stokrát stal,
ať se trápíš pro cokoli,
život půjde dál.

I pro tvé oči, moje milá,
čas dávno lék svůj uchystal,
kdyby sis oči vyplakala,
slepý bych tu stál.