Karel Gott

Je to zlé když své srdce
proměníš , opuštěný úl
v pouhý vrak co dřív si ve
vlnách náruživě plul

Je to zlé když náruč je zamčená
na sto západů a Tvůj pláč když
vrátí ozvěnou dlouho prázdný dům

Podivných snů nálet noc co noc
Tě trápí dál , na to lék je milovat
a pak , pak smutky žárem touhy
spal , žáry lásky návrat
srdce sví měj dokořán
láska to je déšť co seslal
s hůry nám sám Bůh

Je to zlé když Tvé srdce změní se
v pouho pouhý sval , v prázdný džbán
co dřív Ti tolikrát, láskou přetékal
Je to zlé když proud zhaslých nadějí
srdce Tvý už zamk , radu mám ať láskou
samotu zválcuješ jak tank

Podivných snů nálet noc co noc
Tě trápí dál , na to lék je milovat
a pak , pak smutky žárem touhy
spal , žáry lásky návrat
srdce sví měj dokořán
láska to je déšť co seslal
s hůry nám sám Bůh

óóóóó

Podivných snů nálet noc co noc
Tě trápí dál , na to lék je milovat
a pak a pak smutky žárem touhy
spal , žáry lásky návrat
srdce sví měj dokořán
láska to je déšť co seslal
s hůry nám sám Bůh

Žáry lásky návrat
srdce sví měj dokořán
láska to je déšť co seslal
s hůry nám sám Bůh

Hmmm láska to je déšť
co seslal nám s hůry snad, sám Bůh