Karel Gott

^D
Já rá-no ^G dám si rád pár skle ^Gmaj7 nic ^Ami mléka,
a pak je ^D7 rázem pryč bolest a ^G žal.

^G Stůl, ^F# na ^G něm ^G6 má ^G slo,
chléb a vůně ^Ami mléka,
^C s ní ^Cmi se mi ^G vrátí ^Hmi zpět
^Ami7 pár ^D7 krásných ^G let, ^{Gmaj7 G7
C} kdy ^Cmi náruč ^G mámina -
^Ami7 to ^D7 byl můj ^G svět.

^G Mat navždy vínu ^D dát, to není ^G škoda,
vždyť lepší ^Gmaj7 tisíc ^G7 krát je čistá ^C voda,
Ó, ^Hmi7 já bych mléko ^A7 pil a pak si ^D žil.

Já ráno dám si rád pár sklenic mléka,
a pak je rázem pryč bolest a žal.

Mléko mně stále víc svádí a láká,
připíjím mlékem vám, mléko je král.
^C při ^Cmi píjím ^G v sále vám - ^Ami7 všem,
^D7 kdo má mléko ^G rád ^{Emi G}