Karel Gott

Líbivou když píseň zpívám,
opovržením jí oči svítí.
Úsečná, z ní pouhé slůvko
nevylovíš ani zlatou sítí.

Říkají, je vůbec možné,
že ta kráska taky něco cítí.

Já stejně nevěřím, oheň v sobě máš
a ten žár stále skrýváš.
Já vím, že se nemýlím, do detailu znám,
co se dál bude dít.

Říkají, že líp než s tebou
pobaví se s obyčejnou v džínách.
Žádný chrám a žádný zámek
pyšněji se k slunci nevypíná.

Jen já vím že nejsi krásná,
jinak by mě tvůj svět nezajímal.