Karel Gott

Když je noc a chlad,
všichni jdou už spát,
měsíc má svoji záři omamnou.

Když jsem sám, nejsem svůj,
ó přiznávám, nejsem svůj
Lásko má při mně stůj, stůj za mnou.

Lásko, lásko stůj za mnou, ó, na, na, na
stůj za mnou, ó stůj, stůj za mnou, za mnou stůj.

Když je den hodně bouřlivý,
když drtí mně přílivy,
nebo v horách už padám únavou.

V očích mám málem pláč,
co já vím, proč a nač,
pak se ty nezamrač, stůj za mnou.

Tak měj mě ráda s mými trably,
lásko stůj za mnou, ó, na, na, na
stůj za mnou, ó stůj, stůj za mnou, za mnou stůj