Karel Gott

Už dřív jsem chtěl malířem být
svět svůj v barvách na pltáně mít
Jenomže čas líčil sám příběhy dní obyčejných
príma dny můžou být i černobílý

Svět má ty chvíle rád
když slunce začne hřát
a když ztrácí se sníh
když je léto v ulicích
to má svět rád

Svět má ty chvíle rád
před bouřkou v bráně stát
a pak přes louže jít
slyšet právě nový hit
to má svět rád

a když se nikdo už nechce na nic ptát

I když se sny namalujou
náš spěch a shon nedoženou
ještě jsou blízko nás chvíle těch dní obyčejných
kdy se svět kolem nás pozastaví

Svět má ty chvíle rád
když slunce začne hřát
a když ztrácí se sníh
když je léto v ulicích
to má svět rád

Svět má ty chvíle rád
před bouřkou v bráně stát
a pak přes louže jít
slyšet právě nový hit
to má svět rád

Svět má ty chvíle rád
před bouřkou v bráně stát
a pak přes louže jít
slyšet právě nový hit
to má svět rád

a když se nikdo nechce už s nikým prát
tyhle chvíle prímový má svět rád