Karel Gott

Ze zdi na mě tupě zírá
po trezoru temná díra,
poznám tedy bez nesnází,
že tam nepochybně něco schází.

Ve zdi byl totiž po dědovi
velký trezor ocelový.
Mám tedy ztrátu zdánlivě minimální.

Na to že náhodně v krámě vášnivé dámě
padl jsem za trofej,
tvrdila pevně: přijdu tě levně,
nezoufej, ó jé, jé, jé, jé.

Jenže potom v naší vile
chovala se zhůvěřile,
aby měla správné klima,
dal jsem ji do trezoru, ať v klidu dřímá.

Spánku se bráním už noc pátou,
ne ale žalem nad tou ztrátou,
jen hynu bázní, že kasař úlovek vrátí.