Karel Gott

Není každé ráno
jen sluncem zalité
a nikde není psáno
že se záhy vzdálí déšť
Přesto stojí za to vstávat
a s odvahou jít ven
pokusit se brát i dávat
tak svět je nastaven

Svízel co tě trápí
není napořád
slzy tvář tvou nyní zkrápí
zítra úsměv může hřát
Stíny potkáš na své pouti
na chvíli prchavou
tak se, prosím, přestaň hroutit
a zpívej píseň svou

Země vstává, voní tráva, stoupá jemně puls
Vyšší síla již vysílá, čekám na impuls
bez otázky příliv lásky mnou teď prochází
A mír v duši mě ránem provází

Když se dolů stáčí
kroužek se štěstím
asi vím už o co kráčí
netrápím se tím
Přece není nic bez konce
ten žal otupí
v duši rozezní se koncert
až to jednou pochopí

Země vstává, voní tráva, stoupá jemně puls
Vyšší síla již vysílá, čekám na impuls
bez otázky příliv lásky mnou teď prochází
A mír v duši mě ránem provází

Najdi v sobě sílu
sílu ukrytou
Najdi v sobě klíče k ní
a probuď sílu svou
sílu svou

Země vstává, voní tráva, stoupá jemně puls
Vyšší síla již vysílá, čekám na impuls
bez otázky příliv lásky mnou teď prochází
A mír v duši mě ránem provází

A mír v duši mě ránem provází...