Karel Kryl

Blátivá je stráň

s trávou spálenou

a zády k loučím lístkem se loučím,

lístkem se loučím s Alenou.

a zády k loučím lístkem se loučím,

lístkem se loučím s Alenou.



Záda císařů nespí v bodláčí,

vždyť přece pro ně ranění koně, ranění koně nepláčí.

vždyť přece pro ně ranění koně, ranění koně nepláčí.



®: Na obzor nad mou tužkou

svítání bílou stužkou

lhalo mi světlou barvou oceli,

že rety Aleniny,

rány a spáleniny

polibky hojivými zacelí.



Smířlivý jen déšť řekne vesele,

že svíci hvězdnou zítra mi vezmou, zítra mi vezmou andělé,

že svíci hvězdnou zítra mi vezmou, zítra mi vezmou andělé.