Karel Kryl

Darwin ?

Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )

Dmi Svět byl kdysi rozdělen A7 na zájmové Dmi sféry,

kdo nechtěl být "přivtělen", A7 musel vlastnit Dmi kvéry,

k C zabránění panice roztáh A7 ly se dráty,

F vyznačily hranice, C a tak vznikly A7 státy,

ach Dmi jó. Dmi A7 B A7



Státy měly povahu zuřivého býka,

dovolím si úvahu, corridy se týká:

vezmi hadr červený - býk je z něho jelen,

a pak mezi jeleny bude jelen vtělen, ach jó.



Kouká býček nebohý na skutečnost prostou:

místo rohů parohy na hlavě mu rostou,

rozvíjí se všestranně, okusuje hloží,

jeví zájem o laně a vesele se množí, ach jó.



Hajný řeční o míru, o nadšení z práce,

mezitím mu v revíru vzrostla populace,

oblékl si halenu, zavolal si lovce,

aby mu prý z jelenů nadělali ovce, ach jó.



Místo lovců zeshora poslali mu vědce,

vědec je však potvora a genetiku nechce:

"Buržoazní pavědi ztěžují nám práci,

z půlky budou medvědi a z druhé půlky ptáci, ach jó!"



Že je věda vznešená, nezná kompromisy,

dal jelenům do sena Lysenkovy spisy,

vysoká se nažrala předepsané dávky,

velká změna nastala, ale - chyba lávky, ach jó!



Jelen není nadšený, že není, co býval,

z laní že jsou kačeny a on sám je - mýval:

"V postavení zoufalém pokusím se přežít,

lépe býti mývalem, nežli vůbec nežít, ach jó!"



Kačeny i mývali mají rádi vodu,

potají se stýkali - dali základ rodu,

nahoře se radují z územního zisku,

u potoků hodují stáda ptakopysků, ach jó.



Zatímco se velmoži těší svému vlivu

lidstvo už se nemnoží - oddává se pivu,

nikdo už mu na hroby nepřinese věnce,

jsme tu svědky choroby zvané dekadence, ach jó.



Objevil se jedinec mezi ptakopysky,

obhlédl svůj zvěřinec, olízl si pysky:

"Odstraníme hranice! Otevřeme dvéře!

Dáme místo v kronice ptakopysčí éře, ach jó!"



Zvířena je nevinná, nezná, co je otrok,

nepřečetla Darwina a neví, co je pokrok,

otevřeli hranice, podlehli tak dravcům,

a než přišly opice, patří vláda ssavcům, ach jó.



Od opice k člověku je už jenom krůček,

najednou jsme v pravěku: Homo peče bůček!

Homo se nám rozmnoží - základ pro starověk,

potom sáhne po noži - a je z něho člověk, ach jó.



Člověk ruce přiloží k společnému dílu,

z vítězů jsou velmoži, dosahují cílů,

ti pak, kteří prohrají, rezignují k pivu,

pomalu nám vznikají nové sféry vlivu, ach jó.



Svět je totiž rozdělen na zájmové sféry,

kdo nechceš být "přivtělen", musíš vlastnit kvéry,

k zabránění panice roztáhnou se dráty,

vyznačí se hranice - a zas máme státy, ach jó ...