1.
Já A měl jsem dívku havířku, jež H7 stála mi co model
já E7 maloval ji na šířku, já A maloval ji E7 podél,
já A maloval ji v krunýři a H7 poslouchal jsem proslov
na E7 téma:"Maluj, malíři, a malbou masy A oslov!
Jeť C# rodná strana - v umění náš F#mi učitel a rádce!"
Pak H7 po časovém znamení za E7 zněla Píseň práce,
a A dívka prý mne miluje, tak přistou G# pi G la F# ke zdi,
ru H7 mělkou na ni E7 maluje dvě pěticípé A hvězdi.
2.
Ta dívka byla atrakce, neb pravila mi:"Hošku,
rač odvrhnouti abstrakce a realizuj trošku,
já nehrozím ti kostelem a kašlu na přetvářku,
teď postojím ti modelem pro Annu Proletářku!
My vodkou hrdlo prolejem, můj milovanej dědku!"
Tak vzal jsem kyblík s olejem a propláchl jsem štětku,
teď bytem voní konina, to stará dělá řízky,
já maluju si Lenina a běloskvoucí břízky.
My vodkou hrdlo prolejem, můj milovanej dědku!"
Tak vzal jsem kyblík s olejem a propláchl jsem štětku,
teď bytem voní konina, to stará dělá řízky,
já maluju si Lenina a běloskvoucí břízky.
Karel Kryl
