Karel Kryl

Elegie

Elegie
Na louce koně pasu za zpěvu konipasů, camcará,
čekaje na to, kdy si zazpívám jako kdysi za cara,
[: třesavku nevolníka pod koleny,
z básníka na rolníka přeškolený,
spokojen bez rozhlasu, dočkám jak husa klasu do jara. :]

Na klíně Polyxenu, zajel jsem do Brixenu na lyže,
teď piju slivovici, hýčkaje krasavici z Adiže,
[: a než jí zrudnou líčka z tyrolského,
vzpomenu na Havlíčka Borovského,
namísto elegií myslím však na orgii v negližé. :]

Z okénka kynu vlídně, na sever jedu z Vídně bujarý,
z protější strany Dyje zaznívá melodie fujary,
[: pak někdo zahuláká Čapajeva,
to car mě zpátky láká, mně to neva,
v exilu brousím tužku pro pamflet na báťušku s bojary. :]